Jak to vlastně začalo
29. 5. 2011
Morton Heilig psal v 50. letech 20. století o tzv. „Experience Theater“ (Divadlo zážitků), které by stimulovalo všechny smysly diváka podle hrané scény. Na základě této vize postavil v roce 1962 prototyp nazvaný Sensorama, který při promítání pěti krátkých filmech
umožňoval vnímat kromě obrazu a zvuku i vůni. I přes dnešní nástup počítačové
techniky tento druh údajně funguje i dnes.
V roce 1964 rozebíral filosofické a technologické aspekty virtuální
reality Stanislav Lem ve své knize Summa technologiae. Používá pro ni pojem
fantomatika.
reality Stanislav Lem ve své knize Summa technologiae. Používá pro ni pojem
fantomatika.
V roce 1968 sestrojil Ivan Sutherland spolu se svým žákem Bobem Sproullem zobrazovací zařízení nositelné na hlavě, což se všeobecně považuje za první přístroj vytvářející
virtuální realitu. Byl jednoduchý jak na ovládání tak i na zobrazování.
Prostředí totiž tvořily virtuální vazby ohraničené jen čárami. Byl tak těžký,
že musel být připevněn na stropě, a díky tomu si vysloužil název Damoklův
meč.
virtuální realitu. Byl jednoduchý jak na ovládání tak i na zobrazování.
Prostředí totiž tvořily virtuální vazby ohraničené jen čárami. Byl tak těžký,
že musel být připevněn na stropě, a díky tomu si vysloužil název Damoklův
meč.
Zajímavým mezi prvopočítačovými zařízeními byl Aspen Movie
Map vyrobený na Univerzitě v Massachussetském technologickém institutu (MIT) v
roce 1977. Program představoval přibližnou simulaci města Aspen v Colorado
(USA), jehož ulicemi se mohl uživatel procházet. Na výběr byly tři módy: léto,
zima a polygony. První dva byly založené na fotografiích –
tvůrci skutečně nafotografovali každý možný pohyb přes město v obou ročních
obdobích – a třetí byl trojrozměrný model města. V druhé polovině 80. let 20.
století zpopularizoval pojem „Virtuální realita“ Jaron Leiner, jeden z průkopníků
této oblasti.
Map vyrobený na Univerzitě v Massachussetském technologickém institutu (MIT) v
roce 1977. Program představoval přibližnou simulaci města Aspen v Colorado
(USA), jehož ulicemi se mohl uživatel procházet. Na výběr byly tři módy: léto,
zima a polygony. První dva byly založené na fotografiích –
tvůrci skutečně nafotografovali každý možný pohyb přes město v obou ročních
obdobích – a třetí byl trojrozměrný model města. V druhé polovině 80. let 20.
století zpopularizoval pojem „Virtuální realita“ Jaron Leiner, jeden z průkopníků
této oblasti.
Roku 1985 založil společnost VPL Research (Virtual Programming Language – virtuální programovací jazyk), která vyvinula nejvýznamnější systémy „goggles n‘ gloves“ (ochranné
brýle a rukavice)
brýle a rukavice)
Terminologie:
Původ vzniku termínu Virtuální realita není jasný. Často se
připisuje Damienovi Broderickovi, který
použil tento termín ve svém sci-firománuJudas Mandala. Vynálezce
virtuální reality Jaron Lainer tvrdil, že tento
název sám vymyslel. Podobný termín „umělá realita“ se díky Mironovi Kruegerovi
používal už od 70. let 20. století.
připisuje Damienovi Broderickovi, který
použil tento termín ve svém sci-firománuJudas Mandala. Vynálezce
virtuální reality Jaron Lainer tvrdil, že tento
název sám vymyslel. Podobný termín „umělá realita“ se díky Mironovi Kruegerovi
používal už od 70. let 20. století.